Statistiky mluví o tom, že v průměru každé 15. dítě vykazuje příznaky ADHD. Příznaky jsou členěny do tří oblastí, kterými jsou porucha pozornost, hyperaktivita a impulzivita. Snadnější diagnostika je u dětí, které jsou nadměrně aktivní a impulsivní, naopak u dětí s příznaky vycházejícími z poruchy pozorností je porucha hůře rozeznatelná, protože navenek děti působí jako pasivní, nedbalé a netečné.
Některé příznaky ADHD je možné identifikovat už v kojeneckém a batolecím věku. Například u novorozence lze vysledovat nápadně nepravidelný režim, kdy například během dne hodně spí, ale v noci je aktivní, podrážděné a více pláče nebo křičí bez důvodu.
Podle odborníků nicméně u většiny novorozenců dochází k upravení stavu a porucha se plně nerozvine. U batolete je možné příznaky ADHD rozpoznat lépe, dítě je hodně neklidné, živé, a jeho vývoj je nevyrovnaný (příkladně dříve začne mluvit než chodit, lézt dříve než sedět, apod.). V takovém případě je péče rodiče náročnější s ohledem na nebezpečí pádů a úrazů.
Předškolní děti s poruchou ADHD jsou velmi živé, neustávají ve svých aktivitách a vyžadují neustálou pozornost okolí. Stejně tak je zřetelná jejich náladovost, sklon k podrážděnosti, neposlušnosti a neopodstatněnému hněvu. Nejvíce zřetelné projevy ADHD jsou u dětí školního věku, což potvrzují odborné studie, podle kterých je nejvíc dětí s ADHD diagnostikováno mezi 6. a 9. rokem věku.Vzhledem k tomu, že nástup do školy vyžaduje od dětí vyšší ukázněnost, soustředěnost a nutnost podat výkon, nejsou děti s poruchou schopny těmto požadavkům vyhovět.
Období adolescence je pro jedince s ADHD pozitivní, protože dochází ke zmírnění příznaků poruchy, byť s přetrváváním určité míry nesoustředěnosti, nespolehlivosti. Průvodním znakem mohou být i psychické problémy v podobě depresí, úzkostí a poruch chování.
Pokud máte pocit, že Vaše dítě trpí ADHD, je vždy nutné navštívit odborníka (dětského psychiatra na základě odporučení pediatra), který diagnózu potvrdí či vyvrátí. Někdy může být totiž chování dítěte reakcí na vnější (pro něj) negativní podněty (stěhování, rozvod, změna prostředí) a nikoliv projevem poruchy.
Na ADHD existují léky, které regulují činnost látek v mozku důležitých pro udržení pozornosti a schopnosti se soustředit, čímž dítěti pomáhají lépe ovládat jeho chování a emoce. Farmakoterapie může být podáváno v kombinaci s režimovou terapií a psychoterapií, důležitá je rodinná terapie a úzká spolupráce se školou.
Pro rodiče je výchova a péče dítěte s ADHD náročná a je naprosto zásadní mít všechny důležité informace, rady a zkušenosti odborníků a případně i dalších rodičů s dětmi s identickou diagnózou. Příklady toho, jak posilovat žádoucí chování u dětí s ADHD:
- Komunikovat na dítě své požadavky a hodnotit ho, tj. dávat častou zpětnou vazbu, která pomáhá optimalizovat chování. Tím, že dítě pochválíme, dáváme mu pocit, že jeho chování je dobré.
- V chování ze strany rodiče je nutné zachovávat úctu i respekt, jakož i klid. Případné výčitky nebo kritika musí být jasné a stručné.
- Využívejte činnosti, které má dítě rádo.
- Komunikujte s dítětem o tom, jaké má pocity a případné problémy.
- Pokyny dítěti musí být jasně formulovány a členěny do několika kroků, aby byly dobře srozumitelné.
- Buďte důslední při plnění úkolů.
