Úřad práce pro své klienty připravil desatero, které by vám mělo usnadnit komunikaci s úředníky a my připojujeme rozcestník všech informací o jednotlivých sociálních dávkách.
V každém odkazu najdete podrobné informace o konkrétní nepojistné dávce. Odkazy se mohou v budoucnu měnit, kompletní rozcestník všech informací najdete na webu Úřadu práce.
Nová superdávka nahradila čtyři dřívější dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.
Jste v nouzi? Požádejte si o pomoc na Spojimese.cz, kde online spojujeme dárce a samoživitele.
Záchvat vzteku je u batolat běžnou součástí vývoje, ale stejně může vypadat vzdor, který spouští bolest, horečka nebo vyčerpání. Rozhoduje náhlá změna chování, doprovodné příznaky a to, zda dítě po spánku, jídle nebo úlevě od bolesti znovu ožije.
Dvouleté dítě se v obchodě vztekle ohne k zemi, protože nedostalo sušenku. Křičí, kope, ale za pět minut se nechá utišit a doma si hraje. To je typický vývojový vzdor. Úplně stejně ale může vypadat dítě, které má zánět středního ucha, začínající angínu nebo je tři dny nevyspané. Rozdíl je v tom, co záchvatu předchází, jak dlouho trvá a co se s dítětem děje mezi jednotlivými epizodami.
Vývojový vzdor přichází typicky mezi 1. a 3. rokem, s vrcholem kolem druhého roku. Bývá vázaný na konkrétní situaci: zákaz, přechod z hřiště domů, oblékání, dělení hračky, únavu nebo hlad. Dítě se vzteká cíleně – křičí na rodiče, hází hračkou, ztuhne, ale neztrácí kontakt s okolím. Když se spouštěč pomine nebo dostane spánek, jídlo a náruč, do deseti až dvaceti minut se zklidní. Mezi záchvaty je veselé, hraje si, jí a pije.
U batolat je běžné i to, že se vzteká častěji, když je unavené. Únava se u malých dětí neprojevuje jen zíváním. Často vypadá jako hyperaktivita, podrážděnost, odpor ke všemu a neschopnost usnout. Dítě, které přes den nespí a večer se „přetáčí“, může působit jako nevychované, ale jeho nervová soustava je přetažená.
Prvním signálem, že vzdor nemusí být jen vzdor, je náhlá změna oproti obvyklému chování. Dítě, které dřív zvládalo běžné situace, začne mít záchvaty každý den, jsou intenzivnější, delší nebo přicházejí bez spouštěče. Rodiče často popisují, že „to není ono dítě“.
Varovné je, když záchvat přichází v noci, dítě se budí s křikem, nedá se utěšit a je ztuhlé nebo naopak ochablé. Stejně tak když během epizody nereaguje na jméno, má pohled do prázdna, záškuby nebo je po ní nezvykle spavé a malátné. To už nejsou projevy vzdoru, ale možné neurologické nebo infekční příčiny.
Nejčastějšími spouštěči „vzdoru z bolesti“ jsou horečka, bolest ucha, bolest v krku, infekce močových cest, zácpa a prořezávání zubů. U kojenců a batolat se bolest často neprojeví pláčem „bolí mě ucho“, ale právě podrážděností, odmítáním jídla a nespavostí.
Zánět středního ucha je častý u dětí od 6 měsíců do 3 let. Dítě tahá za ucho, pláče při ležení, nechce pít, má horečku a je plačtivé. Bolest v krku zase poznáte podle odmítání polykání, slinění, horečky a změněného hlasu. Angína i virová infekce mohou začínat stejně jako velký vzdor.
Infekce močových cest u malých dětí nemusí mít žádné typické příznaky. Může se projevit jen horečkou bez nachlazení, zvracením, bolestí břicha, odmítáním jídla nebo extrémní podrážděností. Pokud dítě zároveň močí méně, případně pláče při močení, je na místě vyšetření moči.
Prořezávání zubů přináší slinění, otok dásně, kousání a mírné zvýšení teploty. Vysoká horečka se zubům obvykle nepřičítá – pokud je vyšší než 38 °C, hledejte jinou příčinu. Zácpa nebo nadýmání zase způsobují kroucení, tlačení, pláč v záchvatech a odmítání jídla. Dítě se může prohýbat a nedat se utišit.
Vyčerpané nebo hladové dítě se vzteká jinak: je podrážděné, nesoustředí se, třese se, je bledé nebo se potí. Pomůže jídlo, pití a spánek. Pokud se po nich stav do půl hodiny neupraví, není to jen únava.
U kojence do 3 měsíců je horečka 38 °C a více důvodem k urgentnímu vyšetření. Okamžitě volejte pomoc, pokud má dítě ztuhlou šíji, světloplachost, silnou bolest hlavy, opakované zvracení, vyrážku, která nemizí při stlačení, nebo je v bezvědomí či má záškuby.
Lékaře vyhledejte také při odmítání tekutin, malém množství moči, suchých plenách, zapadlých očích, suchých rtech, malátnosti nebo rychlém a namáhavém dýchání. U staršího dítěte je důvodem k vyšetření náhlá změna chování, která trvá déle než 24 až 48 hodin bez zjevné příčiny, nebo bolest ucha, krku či břicha, která se zhoršuje.
Nejdřív zkontrolujte základní potřeby: plenu, jídlo, pití, teplotu a spánek. Změřte teplotu, prohlédněte kůži, dásně a bříško. Zkuste dítě utišit v náručí, v tichu a šeru, nabídněte pití a oblíbenou hračku. Pokud se uklidní po jídle, spánku nebo po léku na bolest, pravděpodobně šlo o únavu nebo bolest.
Když se ale dítě neuklidní ani po 20 až 30 minutách, je jiné než obvykle, nereaguje nebo se přidají další příznaky, nečekejte do rána a volejte lékaře. Zapište si čas, teplotu, co záchvatu předcházelo a jak dlouho trval. Tyto údaje lékaři výrazně pomohou.
Opakované záchvaty, které se zhoršují a přetrvávají po čtvrtém roce, stojí za posouzení. Stejně tak regres: dítě ztrácí řeč, přestává zvládat dovednosti, které umělo, nebo se silně sebepoškozuje – tluče hlavou do zdi, kouše se do ruky do krve. To patří k dětskému lékaři a případně k neurologovi.
Naopak pokud má vzdor jasný spouštěč, trvá krátce, dítě se nechá utěšit, nemá horečku, pije, močí a mezi záchvaty si hraje, můžete zůstat v klidu. Pokud se ale chování změní náhle a dítě je jiné než obvykle, je vždy bezpečnější zavolat lékaře nebo linku 155 než čekat, že to přejde.
Foto: MART PRODUCTION / Pexels
Jste v nouzi? Požádejte si o pomoc na Spojimese.cz, kde online spojujeme dárce a samoživitele.
