Miminko ve třech měsících ještě nesedí, neuchopí kostku a většinu předmětů nedokáže ani zvednout. Přesto se v běžné nabídce obchodů objevují hračky označené „od 3 měsíců“, které počítají s tím, že dítě sedí a sáhne na přesně umístěný předmět. Označení na krabici totiž v Evropské unii vychází především z bezpečnostní normy EN 71 a ze směrnice o bezpečnosti hraček, nikoli z toho, co dítě v daném věku umí.
3 měsíce: zrak, hlava a otevírající se pěst
Na břiše drží dítě hlavu proti gravitaci jen krátce, na zádech ji otáčí za předmětem a očima sleduje pohyb do stran. Pěst se začíná otevírat, ale úchop je stále převážně reflexní – dítě sáhne a předmět hned pustí. Zrak je málo citlivý na jemné odstíny, dobře ale vidí kontrasty a později červenou barvu.
Vhodné: kontrastní černobílé karty a leporela, závěsný mobil s kontrastními prvky, hrací podložka s obloukem, velmi lehká textilní chrastítka, kroužek na zavěšení.
Zbytečný výdaj: cokoli na sezení, kostky, vkládačky, chodítko, plyšák velikosti dítěte. Mobil patří mimo dosah a jakmile se dítě začne přetáčet – obvykle kolem pátého měsíce – pryč z postýlky, protože v ní nemá co dělat.
6 měsíců: převalování, dlaň a kousátka
V půl roce se většina dětí převalí z břicha na záda a zpět, sedí s oporou a předmět uchopí celou dlaní a přendá z ruky do ruky. Všechno končí v puse. To je normální součást vývoje a zároveň důvod, proč v tomto období nejvíc bodují kousátka – v této době se obvykle prořezávají první dolní řezáky.
Vhodné: kousátka chlazená v lednici (ne v mrazničce, kde tuhnou natolik, že mohou poškodit dáseň), textilní kostky, chrastítka s tenčí rukojetí, látkové knížky, hrací deka s obloukem, nerozbitné zrcátko, míč na mačkání.
Zbytečný výdaj: vkládačky a tahací hračky. Dítěti ještě chybí úchop i souhra ruky a oka, kterou vyžadují, takže je jen převalí a ztratí o ně zájem.
9 měsíců: lezení, pinzetový úchop a schovávání
V devíti měsících sedí většina dětí bez opory, leze a začíná se vytahovat do stoje. Rozvíjí se pinzetový (klíšťový) úchop – palec proti ukazováku – a s ním i schopnost hledat ukrytý předmět. Právě proto funguje „kuk“ a knížky s klopami: dítě už ví, že věc nezmizela, i když ji nevidí.
Vhodné: kelímky do sebe, kroužky na kužel, měkké kostky na bourání, knížka s klopami, krabička s víkem, hračky na schovávání, bubínek, větší míč.
Pozor: přichází období, kdy dítě bere do pusy všechno včetně kamínků a drobků. Hračky s díly, které se vejdou celé do testovacího válečku o průměru zhruba 32 mm, nepatří do jeho dosahu.
12 měsíců: chůze, vkládání a první slova
Kolem jednoho roku děti chodí nebo obcházejí nábytek, pinzetový úchop používají jistě a začínají vkládat předměty do nádoby a zase je vytahovat. Rozumí jednoduchým pokynům, napodobují činnosti dospělých a objevují se první slova.
Vhodné: vkládačka s velkými tvary, velké kostky, nádobí na přelévání vody, knížky s obrázky na pojmenovávání, tahací vozík, jednoduché hudební nástroje, míč, první plyšák nebo panenka.
Zbytečný výdaj: chodítko s kolečky. Kanada zakázala jeho prodej už v roce 2004 a pediatři se shodují, že dítě neučí chodit – posouvá ho do míst, kam by se samo nedostalo, a je spojeno s pády ze schodů. Stejně tak nemá smysl kupovat magnetické stavebnice a drobné kostičky; běžné LEGO je značené až od čtyř let.
Co hlídat na obalu
O bezpečnosti rozhodují tři věci: značka CE (shoda s normou EN 71), věkové doporučení a varování před malými díly. Hračky obsahující díly, které projdou testovacím válcem, musí nést varování „Nevhodné pro děti do 3 let“. Není to rada, ale zákonná povinnost.
Zvláštní kapitola jsou knoflíkové baterie. Pokud je dítě spolkne, mohou v jícnu způsobit vážné poleptání už během dvou hodin – proto se u každé hračky, která pípá nebo svítí, kontroluje pouzdro na baterie. Stejně nebezpečné jsou malé magnety: dva a více spolknutých se mohou přitáhnout přes střevní stěnu a způsobit proděravění. Hlídat je potřeba i šňůry a provázky, které se mohou omotat kolem krku.
Méně hraček vydrží déle
V roce 2018 vyšla v časopise Infant Behavior and Development studie, podle níž si batolata hrála déle a pestřeji, když měla k dispozici čtyři hračky místo šestnácti. V praxi to znamená držet v dosahu tři až pět hraček, zbytek uklidit a po jednom až dvou týdnech je prostřídat. Dítě znovu objeví to, co už odložilo, a místo nové hračky poslouží ta stará.
Foto: RDNE Stock project / Pexels
