Novorozenec se v prvních dnech kojí osmkrát až dvanáctkrát za 24 hodin, včetně noci. Pokud spí déle než tři až čtyři hodiny, je potřeba ho vzbudit – v prvních dvou týdnech se kojení nepřizpůsobuje spánku dítěte, ale jeho potřebě jíst. Teprve kolem šestého až osmého týdne se intervaly přirozeně prodlužují.
Jak vypadá správné přisátí
Přisátí se pozná podle toho, jak dítě vypadá u prsu, ne podle pocitu matky. Správné přisátí má tyto znaky:
- Ústa má dokořán, rty jsou vyhrnuté ven, ne vtažené dovnitř.
- Brada je vtlačená do prsu, nos se prsu jen lehce dotýká nebo je kousek nad ním.
- Nad horním rtem je vidět více dvorce než pod rtem.
- Tváře jsou plné a kulaté, ne propadlé s důlky.
- Není slyšet mlaskání, cvakání ani syčení.
Přisátí nebolí jen tak. První dva až tři dny po porodu bývá tah na bradavce nepříjemný prvních pět až deset vteřin, pak by měl pocit ustoupit. Pokud ostrá bolest trvá celé kojení nebo bradavka po kojení vypadá zploštělá, sevřená do tvaru rtěnky, případně je popraskaná a krvácí, je přisátí špatné a je potřeba ho opravit – ne vydržet.
Jak poznat, že dítě skutečně pije
Na začátku kojení saje rychle a mělce, tím spouští spouštěcí reflex. Pak přejde na pomalé, hluboké sání – jedno sátnutí zhruba za vteřinu – a mezi nimi je slyšet polykání. Právě polykání je nejspolehlivější známka, že mléko teče. Některé děti sátko na chvíli přeruší, nadechnou a pokračují, to je normální vzorec „sát – pauza – dýchat“.
Po kojení by mělo být miminko uvolněné, ruce otevřené, často samo pustí prs a usne. Pokud je po hodině kojení stále napjaté, tlačí ručičkami, odtahuje se a pláče, často to znamená, že se sice drží u prsu, ale efektivně nepije.
Kontrola přes pleny je stejně důležitá jako kontrola přes váhu. Počet pomočených plen by měl odpovídat dni věku: první den jedna, druhý dvě, třetí tři, čtvrtý čtyři, pátý pět až šest a od šestého dne šest a více denně. Stolice je první dva dny černá a mazlavá (mekonium), třetí až čtvrtý den zelenohnědá, od pátého dne žlutá, řídká, s bílými hrudkami. Novorozenec může v prvních dnech zhubnout až sedm až deset procent porodní hmotnosti a zpět na ni by se měl dostat do deseti až čtrnácti dnů.
Jak často kojit
Kojení na požádání neznamená kojením na hodinky. V prvních šesti týdnech se intervaly pohybují mezi jednou a půl až třemi hodinami od začátku jednoho kojení k začátku dalšího. Kolem druhého až třetího týdne a pak znovu kolem šestého týdne přichází tzv. růstový skok: dítě se může dožadovat kojení každou hodinu, hlavně večer mezi osmnáctou a dvacátou druhou hodinou. Toto shlukové kojení není známka nedostatku mléka, ale způsob, jak si dítě zvýší tvorbu.
V prvních čtyřech až šesti týdnech se nedoporučuje dávat dudlík ani dokrmovat z lahve, pokud k tomu není zdravotní důvod – dítě si může osvojit jiný způsob sání a přestat správně uchopovat prs. Pokud je dokrmování nutné (například při žloutence nebo nedostatečném prospívání), mělo by probíhat po konzultaci s laktační poradkyní.
Nalitá prsa a bolestivé bradavky
Třetí až pátý den po porodu přichází mléko a prsa bývají nalitá, tvrdá a teplá. Pomáhá kojit častěji, ne méně. Před kojením je vhodné prso jemně zvlhčit teplou sprchou nebo obkladem a rukou odtlačit otok od bradavky (tzv. reverzní tlak), aby dítě mělo co uchopit. Mezi kojením naopak pomáhá chladivý obklad, klidně přes látku.
Bolestivé bradavky se řeší hlavně opravou přisátí. Po kojení je dobré nechat na bradavce zaschnout vlastní mléko, případně použít lékařskou lanolin. Pokud se na prsu objeví bolestivá zatvrdlina, jde pravděpodobně o ucpaný mlékovod – pomůže častější kojení z postižené strany, jemné přiložení dítěte bradou ke zatvrdlině a teplý obklad před kojením.
Pokud se zatvrdlina zvětší, kůže nad ní zčervená do tvaru klínu a přidá se teplota nad 38,5 °C, bolesti svalů a pocit chřipky, jde o zánět prsu. V tu chvíli patří matka k praktickému lékaři nebo do porodnice – kojení se ale nepřerušuje, naopak mléko z postiženého prsu je potřeba dál odvádět.
Kdy volat laktační poradkyni
Laktační poradkyni je vhodné kontaktovat, když:
- bolest při kojení neustoupí do 48 hodin ani po opravě polohy,
- bradavky krvácejí nebo se tvoří strupy,
- dítě nepřibírá – kolem desátého až čtrnáctého dne nemá porodní hmotnost,
- počet pomočených plen je nižší, než odpovídá věku,
- není slyšet polykání, přisátí neustále cvaká,
- dítě je nadměrně spavé a budí se jen obtížně,
- bradavka zůstává bílá i po skončení kojení (může jít o vazospasmus),
- v ústech dítěte i na prsou se objeví bílé povlaky a pálivá, bodavá bolest (možná kandidóza),
- matka užívá léky nebo má zdravotní stav, u něhož je potřeba kojení posoudit.
Laktační poradkyně pracuje v domácnosti matky, sleduje jedno celé kojení, zváží dítě před ním a po něm a podle toho upraví polohu. V Česku jsou poradkyně sdružené v profesních asociacích a řada jich má mezinárodní certifikaci IBCLC. První návštěva se obvykle platí ze svého; některé poradny ji nabízejí i v rámci poporodní péče.
Kojení se nejrychleji upraví v prvních dvou týdnech, kdy se tvorba mléka teprve nastavuje. Čím dřív se problém pojmenuje, tím méně kroků je potřeba k nápravě.
