Ukončený šestý měsíc je hranice, od které Světová zdravotnická organizace i čeští dětští lékaři doporučují začít s prvními příkrmy. Do té doby plně stačí mateřské mléko nebo počáteční kojenecká výživa. Pokud je dítě zdravé a prospívá, nemusíte spěchat – pár týdnů čekání nic nezkazí.

Jak poznáte, že je dítě připravené

Věk sám o sobě nestačí. Důležité je, aby kojenec zvládl sousto přijmout a polknout. Nejspolehlivějšími znaky připravenosti jsou:

• dítě sedí s oporou a hlavu drží stabilně;
• jazyk už automaticky nevytlačuje lžičku a pevnou stravu z pusy;
• když vidí jídlo, otevírá pusu, a když je syté, otáčí hlavu na stranu;
• projevuje zřejmý zájem o to, co jíte.

Pokud šest měsíců ještě nemá, ale všechny tyto dovednosti už ovládá, počkejte s první lžičkou do dovršeného půl roku.

Jaký příkrm zvolit jako první

Základem prvního příkrmu by měla být jednodruhová zelenina – mrkev, brambor, květák, brokolice, cuketa nebo hrášek. Zeleninu uvařte v kojenecké vodě do měkka a rozmixujte na hladké pyré. Ředěním mateřským mlékem, umělým mlékem nebo vodou dosáhnete jemné krémové konzistence. Nesolte a neslaďte – dětské ledviny si se solí neporadí a cukr vytváří návyk na sladkou chuť.

1. Začněte jednou až dvěma čajovými lžičkami pyré, a to nejlépe v dopoledních hodinách, kdy je dítě čilé.
2. Jídlo podávejte lžičkou, nikoli kojeneckou lahví. Dítě se tak učí správnému polykání a pohybům jazyka.
3. Po každém novém druhu zeleniny vyčkejte tři až čtyři dny a sledujte, jestli nenastane kožní reakce, nadýmání nebo změna stolice.
4. Pokud je pyré přijato dobře, postupně porci zvyšujte – zhruba o jednu lžičku denně.

První dny jsou hlavně o seznamování s novou chutí a strukturou. Množství jídla ještě není důležité; důležitá je pravidelnost a klidná atmosféra.

Co přidat v dalších týdnech

Poté, co zelenina zabere, přidejte vařené libové maso – kuřecí, krůtí, králičí nebo hovězí. Maso rozmixujte společně se zeleninou na pyré. Obsahuje železo, jehož zásoby se kolem půl roku u dítěte začínají vyčerpávat; v mateřském mléce je železa málo, a proto je čas na pestřejší stravu.

Kolem sedmého měsíce můžete zařadit i dětskou obilnou kaši, nejlépe s obsahem lepku. Podle současných doporučení není důvod lepek odkládat do vyššího věku – naopak se jeho postupné zařazování na začátku příkrmů považuje za preventivní. Kaši připravte podle návodu s mlékem, které už dítě zná.

Ovoce (jablko, hruška, meruňka, banán) přijde na řadu až po zelenině a mase. Když začnete sladkým ovocem, může se stát, že vám dítě bude zeleninu odmítat. Podávejte ho nastrouhané nebo rozmixované bez přidaného cukru.

Čemu se vyhnout a na co si dát pozor

• Med – až do prvních narozenin hrozí riziko dětského botulismu, proto med kojencům nepodávejte.
• Kravské mléko – smí být použito jako přísada do kaše či omáčky, ale jako nápoj patří do jídelníčku až po roce věku.
• Sůl a cukr – do všech domácích příkrmů se vynechávají úplně. Podobně nevhodné jsou bujóny a hotové polévkové koření.
• Celé oříšky a tvrdé kousky – malé kostičky syrové zeleniny či ovoce, popcorn a oříšky představují riziko dušení; začněte vždy s hladkým pyré.
• Nízkotučné mléčné výrobky – pro kojence jsou vhodné plnotučné varianty, protože potřebují dostatek tuků pro vývoj mozku.

Užitečné tipy, které usnadní první týdny

Nezapomeňte, že mléko zůstává hlavní stravou. Příkrmy ho v první fázi nenahrazují, pouze doplňují. Kojené dítě se kojí podle potřeby dál, nekojené by mělo dostávat asi 3–4 dávky kojenecké výživy denně po celou dobu zavádění příkrmů.

Pokud dítě nové jídlo vyplivne nebo zašklebí se, neznamená to, že ho nebude jíst. Kojenci potřebují jídlo ochutnat i desetkrát, než si na jeho chuť zvyknou. Nabízejte proto dál, v klidu a bez nátlaku.

Od počátku nabízejte k jídlu obyčejnou kojeneckou vodu. Nejdříve postačí pár lžiček po jídle, od kojeneckého věku miminko pije podle potřeb.

Pokud si nejste jistí, kdy zařadit lepek, maso nebo novou surovinu, poraďte se s vaším pediatrem. Kromě obecných pravidel je totiž nejdůležitějším vodítkem právě individuální vývoj vašeho dítěte.

Foto: Enrique / Pexels