Výživné a úhrada nákladů neprovdané matce

Často se mluví o výživném pro děti, menší pozornost je ale věnována možnostem výživného přímo pro svobodnou (slovy zákona neprovdanou) matku.

15.7.2018  Redakce

Ustanovení § 920 nového občanského zákoníku pamatuje na svobodné matky a dává jim rovnou dvě možnosti na ekonomické přilepšení v jejich situaci. Obě možnosti si níže podrobněji popíšeme.

Výživné neprovdané matky je nárok na výživu matky dítěte, která není s otcem dítěte v manželství (život s partnerem takříkajíc „na hromádce“ nebo po rozchodu partnerů), aby i v takovém případě byla matka ochráněna. Na situaci, kdy je matka dítěte s otcem v manželství, pamatuje nový občanský zákoník také, ale jedná se o výživné mezi manželi, kterému se budeme věnovat v příštím článku.

Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

Jedná se tedy o dva druhy plnění, a to výživné po dobu dvou let od narození dítěte a přiměřený příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

Výživné neprovdané matky

Neprovdaná matka má právo od otce dítěte na výživné pro sebe, a to po dobu dvou let ode dne narození dítěte. Při určení výše výživného se přihlíží k odůvodněným potřebám matky, k jejím majetkovým poměrům, stejně jako ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům otce. Výživné bude soudem stanoveno jinak v době mateřské a jinak v období rodičovské, jelikož se v těchto obdobích různí výše těchto dávek, a tedy i majetkové poměry matky.

Náklady spojené s těhotenstvím a porodem

Vedle výživného má neprovdaná matka ještě nárok na to, aby jí otec dítěte přiměřeně přispěl na náklady spojené s těhotenstvím a porodem (respektive těch, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění). Mezi tyto náklady lze zahrnout lékařskou péči, léky, pobyt v nemocnici, těhotenské oblečení apod.

Mezi tyto náklady nepatří výbavička pro dítě, kočárku apod., protože tyto mají být hrazeny z výživného pro dítě. Již v době těhotenství lze podat k soudu příslušný návrh, aby soud uložil pravděpodobnému otci přispět na úhradu těchto nákladů a matce ulevil od finančních výdajů souvisejících s těhotenstvím a porodem.

Obsah návrhu na určení výše výživného a příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem

Z návrhu musí plynout, v jaké výši je výživné a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem požadován, zda je požadováno uhrazení částky jednorázově či ve splátkách a navrhovaná splatnost. Dále je potřeba doložit důkazy - zprávu lékaře o těhotenství, doklady prokazující již vynaložené náklady spojené s těhotenstvím a porodem a důkazy podporující skutečnost, že žalovaný je pravděpodobným otcem dítěte.

Soud i v tomto řízení zkoumá poměry otce a pakliže majetkové poměry otce nebudou umožňovat jednorázovou úhradu výživného a příspěvku na náklady, soud rozhodne pouze o částečné úhradě.

Úhrada výživného a nákladů spojených s těhotenstvím a porodem předem

Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Takovýto návrh musí matka podat k soudu nejpozději v den porodu.

Soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.


SPOJÍMESE.cz


POŽÁDAT O POMOC


Jste v nouzi? Požádejte si o pomoc na Spojimese.cz, kde online spojujeme dárce a samoživitele.

  • Zaslání finanční částky na účet samoživitele.
  • Doručení potravinové nebo drogistické pomoci.
  • Materiální pomoc, oblečení, obuv a pod.

Požádat o pomoc

Šestinedělí krok za krokem: co se děje s tělem i psychikou a kdy volat lékaře

Šestinedělí trvá 42 dní, během nichž se děloha zmenší z jednoho kilogramu na 60 gramů a hojí se rány po porodu i císařském řezu. Přinášíme časový přehled, co je v jednotlivých fázích normální a které příznaky znamenají volat lékaře.

12.10.2026  Magazín o penězích

Šestinedělí neboli puerperium začíná porodem placenty a trvá 42 dní, tedy šest týdnů. Za tu dobu se děloha zmenší zhruba z jednoho kilogramu na 60 až 80 gramů, zahojí se rána v děloze po placentě, hráze i břišní stěna a tělo se postupně vrací k běžnému fungování.

Prvních 24 hodin: děloha se stahuje, hlídá se močení

Hned po porodu je děloha velká jako meloun a sahá až k pupku. Každý den se její dno sníží o jeden až dva centimetry, kolem desátého dne zmizí za sponou stydkou a už se nedá nahmatat břichem. Porodníci proto na oddělení několikrát denně kontrolují výšku děložního dna, jeho tvrdost a množství krvácení.

Poporodní kontrakce připomínají silnou menstruaci a výrazně zesilují při kojení – oxytocin, který spouští vypuzování mléka, totiž zároveň stahuje dělohu. U druhorodiček bývají bolesti citelnější. V prvních hodinách se také hlídá, zda se žena vymočí do šesti hodin po porodu; pokud ne, přistupuje se ke krátkodobému cévkování, protože přeplněný močový měchýř brání děloze stahovat se.

Očistky: barva prozradí fázi hojení

Očistky (lochie) jsou směs krve, hlenu a zbytků děložní sliznice. Během šestinedělí jich odejde celkem kolem 500 až 1000 mililitrů a jejich barva se mění předvídatelným způsobem:

  • lochia rubra – 1. až 4. den, jasně červená krev,
  • lochia fusca – 4. až 10. den, hnědavé zbarvení,
  • lochia flava a alba – od 10. dne do konce šestinedělí, žlutobílé až bělavé.

Krvácení se na pár hodin znovu zvýší po kojení nebo po větší námaze, to je normální. Znamením k telefonátu lékaři je ale vložka prosáknutá krví během hodiny, odchod velkých hrudek nebo náhlé obnovení jasně červeného krvácení po desátém dni.

Hojení šití: hráze i břicha

Stehy po epiziotomii nebo po natržení hráze jsou vstřebatelné a hojí se obvykle dva až čtyři týdny. Pnutí, svědění a tah při usedání jsou v tomto období běžné. Rána po císařském řezu se zevně hojí asi dva týdny, jednotlivé vrstvy břišní stěny ale potřebují celých šest týdnů. V praxi to znamená prvních pár týdnů nezvedat nic těžšího než miminko a nezvedat se z lůžka přes břišní svaly.

Hygiena: sprcha místo vany

Dokud krvácíte, patří k dennímu režimu jen sprcha, ne vana, sauna ani bazén. Hráze se omývá vlažnou vodou po každém močení, vždy směrem od pochvy k řitnímu otvoru. Do pochvy nepatří mýdla ani výplachy. Vložky volte neparfémované a měňte je po třech až čtyřech hodinách, ne až když jsou plné.

První dny: odpočinek, stolice a hemeroidy

Šestinedělí není období, kdy se má ležet. Naopak – brzké vstávání a chůze podporují stahování dělohy a snižují riziko trombózy, které je po porodu zvýšené ještě šest týdnů. Zátěž ale patří dávkovat: krátké procházky ano, celodenní úklid, nákupy a návštěvy ne.

První stolice po porodu bývá kvůli obavě z bolesti odkládaná, což vede k zácpě. Pomůže dostatek tekutin, strava s vlákninou a případně šetrné projímadlo. Naléhající hemeroidy se řeší mastmi a gely, které doporučí lékař nebo lékárník.

Psychika: baby blues versus poporodní deprese

Plačtivost, podrážděnost a náladovost mezi třetím a pátým dnem po porodu zažívá 50 až 80 procent matek. Tomuto stavu se říká baby blues a do deseti až čtrnácti dnů sám odezní.

Pokud ale smutek, beznaděj a ztráta zájmu přetrvávají déle než dva týdny, jde pravděpodobně o poporodní depresi, kterou prožívá 10 až 15 procent žen. Není to slabost ani selhání, ale onemocnění, které se léčí – pomáhá psychoterapie i léky slučitelné s kojením. V ordinacích se k záchytu používá screeningový dotazník EPDS.

Vzácně, zhruba u jedné až dvou žen z tisíce porodů, propuká během prvních dvou týdnů poporodní psychóza s bludy a halucinacemi. Je to akutní stav vyžadující okamžitou pomoc, protože hrozí riziko matce i dítěti.

Kojení a prsa

První dny tvoří prsa mlezivo, kolem druhého až čtvrtého dne přichází nalití a přechodné mléko, zralé mléko nastupuje zhruba od desátého až čtrnáctého dne. Miminko se má přikládat osmkrát až dvanáctkrát za den. Pokud se prs zanítí – je zarudlý, horký, bolestivý a přidá se horečka a chřipkové příznaky – jde o zánět prsu, takzvanou mastitidu, a patří k lékaři. Kojení se při ní obvykle nepřerušuje.

Kdy volat lékaře

Následující příznaky nepočkají do šestinedělní kontroly:

  • horečka nad 38 °C,
  • krvácení, při kterém je vložka prosáknutá během hodiny, nebo velké hrudky,
  • páchnoucí nebo hnisavý výtok,
  • silná bolest hlavy s poruchou vidění,
  • dušnost, bolest na hrudi nebo bušení srdce – volejte 155,
  • jednostranná bolest a otok lýtka,
  • tvrdé, bolestivé břicho nebo náhle zesílená bolest v podbřišku,
  • myšlenky na ublížení sobě nebo dítěti.

Šestinedělní kontrola a návrat k aktivitě

Zhruba šest týdnů po porodu přichází gynekologická kontrola: lékař zhodnotí hojení hráze i čípku, odebere stěr a ultrazvukem zkontroluje dělohu. Teprve po ní se doporučuje obnovit pohlavní život, samozřejmě s vyřešením antikoncepce. Pediatr mezitím odešle miminko na ultrazvuk kyčlí, obvykle mezi čtvrtým a šestým týdnem věku.

První menstruace přichází u nekojících žen za šest až osm týdnů, u kojících často až po odstavení. S cíleným cvičením pánevního dna je nejlepší začít po šestinedělní kontrole, ideálně pod vedením fyzioterapeuta zaměřeného na pánevní dno.

Foto: Alexander Grey / Pexels


SPOJÍMESE.cz


POŽÁDAT O POMOC


Jste v nouzi? Požádejte si o pomoc na Spojimese.cz, kde online spojujeme dárce a samoživitele.

  • Zaslání finanční částky na účet samoživitele.
  • Doručení potravinové nebo drogistické pomoci.
  • Materiální pomoc, oblečení, obuv a pod.

Požádat o pomoc