Mezi 4. a 6. měsícem se většina dětí naučí přetáčet z břicha na záda a zpět. Není to ale závod: motorický vývoj má svou posloupnost, v níž každá dovednost připravuje půdu pro další. Rodiče ho podpoří nejlépe dostatkem času na podlaze, v poloze na břiše a bez zbytečného posazování. Když se objeví varovné signály, je lepší se včas zeptat fyzioterapeuta než čekat, že to „přejde“.
Šest milníků níže popisuje typický průběh prvního roku. Časové rozmezí je orientační; důležitější než přesný měsíc je kvalita pohybu a to, zda na sebe dovednosti navazují.
1. Zvedání hlavičky v poloze na břiše (2.–4. měsíc)
První týdny děti zvedají hlavu jen krátce. Kolem 2. měsíce vydrží na břiše několik sekund s hlavou nad podložkou, ve 3. měsíci se opírají o předloktí a otáčejí hlavu na obě strany. Dítě na břiše nemá mít hlavu položenou na zemi; mělo by se opírat o předloktí a později o dlaně. Podpora: několikrát denně 1–2 minuty na břiše, postupně prodlužovat. Pokládejte dítě na pevnou podložku, ne na měkkou postel. Pokud pláče, zkraťte dobu a zkuste to častěji. Nepoužívejte podložky pod hrudník, které mu brání zapojit svaly. Tummy time je důležitý i pro prevenci ploché hlavičky.
2. Přetáčení (4.–6. měsíc)
Kolem 4. měsíce se děti začnou přetáčet ze zad na bok, mezi 5. a 6. měsícem z břicha na záda a zpět. Přetáčení je první velká rotace trupu, která propojuje horní a dolní polovinu těla. Podpora: nabízejte hračky na bok, jemně pohupujte, nechte dítě objevovat. Nepomáhejte pasivně. Pokud se dítě do 6. měsíce nepřetáčí ani na bok, nebo přetáčí jen na jednu stranu a jednu ruku má stále zatnutou v pěst, zmíňte to pediatrovi.
3. Samostatné sezení (6.–8. měsíc)
Dítě nejprve sedí s oporou, později se samo posadí z lehu nebo z lezení. Samostatné sezení obvykle přichází mezi 6. a 8. měsícem. Dítě se učí nejprve sedět přes bok, ne přímo z lehu na zádech. Neposazujte děti, které ještě neudrží hlavu a nedokážou se posadit sama. Zbytečné posazování do polštářů nebo do sedaček může přetížit páteř a brzdit rozvoj hlubokého stabilizačního systému. Podpora: hra na podlaze, hračky do stran, které nutí dítě přenášet váhu.
4. Plazení a lezení (7.–10. měsíc)
Plazení a lezení se objevuje mezi 7. a 10. měsícem. Ne všechny děti lezou po čtyřech; některé se plazí po břiše, jiné se posouvají po zadečku. Lezení je střídavý pohyb: levá ruka s pravou nohou, pravá ruka s levou nohou. Pokud dítě vynechá lezení a přejde rovnou ke stoji, nemusí to být problém, ale nechte ho co nejdéle na podlaze a nabízejte překážky. Lezení posiluje koordinaci rukou a nohou, rotaci trupu a připravuje tělo na chůzi. Vyhněte se chodítkům.
5. Přitahování do stoje a chůze kolem nábytku (9.–11. měsíc)
Kolem 9. až 11. měsíce se děti přitahují za nábytek do stoje a začnou se posouvat kolem něj. Přitahování do stoje posiluje bederní a hýžďové svaly. Podpora: bezpečné prostředí, bosé nohy, pevná podlaha. Dítě by mělo mít možnost padat na měkký povrch a zkoušet to znovu. Nechte ho stát u nábytku, ale nepřidržujte ho za ruce nad hlavou.
6. První kroky (12.–15. měsíc)
První kroky přicházejí obvykle mezi 12. a 15. měsícem, někdy až v 18. měsíci. Do 18 měsíců by mělo dítě alespoň několik kroků samo udělat. Pokud ne, je čas na fyzioterapeutické vyšetření. První kročeje bývají široké, s rukama v upažení; to je normální. Podpora: chození naboso, chůze s oporou o nábytek, hry na rovnováhu.
Kdy se ptát fyzioterapeuta
Pediatr je první kontakt. Může vystavit žádanku na fyzioterapii. Vyšetření je vhodné, pokud se objeví některý z těchto signálů:
- Přetrvávající asymetrie: hlava se stáčí jen na jednu stranu, jedno rameno je výš, jedna ruka zůstává v pěst i po 4. měsíci.
- Dítě se nepřetáčí do 6. měsíců, nesedí samostatně do 9. měsíců, kolem 10. měsíce se žádným způsobem nepohybuje po podlaze, nestojí s oporou do 12. měsíců nebo neudělá první kroky do 18. měsíců.
- Ztráta již získané dovednosti.
- Nápadné svalové napětí: dítě je ochablé, nebo naopak ztuhlé, nohy má natažené, chodidla vtočená.
- Neobvyklé pohyby: záškuby, třes, které nejsou běžné.
- Dítě často pláče při polohování, neprospívá nebo má rodič pocit, že něco není v pořádku.
Pokud si nejste jisti, nahrajte si krátké video pohybu dítěte a vezměte ho k pediatrovi. Ten rozhodne, zda je vhodné fyzioterapeutické vyšetření.
Foto: Sukhen Halder / Pexels