Na co má nárok svobodná matka, přehled dávek

Svobodné maminky, resp. samoživitelky mají při splnění zákonem stanovených podmínek nárok na různé příspěvky a dávky, které spadají buď pod státní sociální podporu, pomoc v hmotné nouzi nebo nemocenské pojištění, případně je k vyplacení určitých peněžních podpor povinen ze zákona otec dítěte.

22.3.2018 Právní poradna

Některé dávky souvisí obecně s rodičovstvím (mateřstvím), má na ně tedy nárok každý rodič: buď bez ohledu na příjem (rodičovský příspěvek a pohřebné), nebo dle výše předešlých příjmů či účasti na nemocenském pojištění (například porodné, přídavek na dítě; peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné dítěte).

Je dobré vědět, že nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových, jako je například porodné, zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží.

Jsou ale dávky, u kterých můžete nárok na výplatu uplatnit až 3 roky zpětně (nebo se jich i vzdát). Některé dávky může pro změnu žádat každý, kdo se dostal do finanční tísně, ať pečuje o dítě či nikoli (z oblasti státní sociální podpory je to příspěvek na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi je to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc).

Dále existují finanční povinnosti vůči svobodným matkám, potažmo matkám osamělým (rozvedeným) a dětem v jejich péči. Nevyplácí je stát, ale otec dítěte. Jde o výživné na neprovdanou matku, úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, a samozřejmě o výživné na dítě.

Tyto nároky vyplývají z Občanského zákoníku. Od února 2018 existuje také nová dávka, která se týká muže – pokud je jako otec novorozeněte zapsaný do matriční knihy narození (je to dávka otcovské poporodní péče, zkráceně „otcovská“). Zákon neřeší, zda rodička je svobodná či provdaná.

Přehled příspěvků a dávek

Porodné

Kde řešit: na Odboru státní sociální podpory místně příslušného Úřadu práce dle trvalého bydliště matky. Porodné již není na rozdíl od minulosti vypláceno plošně, ale je pokládáno za sociální dávku pro maminky s nejnižšími příjmy. Od ledna 2015 je možné získat porodné na první dítě ve výši 13 000 korun, na druhé dítě 10 000 korun. A jaká je hranice příjmů, kterou nesmíte překročit, abyste na porodné dosáhli? Čtěte ZDE.

Mateřská neboli Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Kde řešit: ošetřující lékař (gynekolog), zaměstnavatel, Okresní správa sociálního zabezpečení Svobodné matky mají pro vyplácení peněžité pomoci v mateřství (mateřské) stejná pravidla jako ostatní rodiče. Pokud jste zaměstnaná, mateřskou vám vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení a žádáte o ni u svého zaměstnavatele na základě žádosti o mateřskou, kterou vám vystaví váš gynekolog. V případě, že podnikáte a jste osoba samostatně výdělečně činná, žádost podáváte přímo na okresní správu sociálního zabezpečení. První podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je, že musíte být v den nástupu na mateřskou plátcem nemocenského pojištění (které za vás platí zaměstnavatel). V případech, že Vám zaměstnavatel dal výpověď v čase vašeho těhotenství, platí tzv. ochranná lhůta (180 dní). Více informací k mateřské ZDE.

Rodičovský příspěvek

Kde žádat: na Odboru státní sociální podpory místně příslušného Úřadu práce dle trvalého bydliště matky. Od roku 2018 začaly v důsledku novely zákona o sociální podpoře platit některé změny, které se týkají i rodičovského příspěvku. Hlavní novinkou je rychlejší čerpání rodičovské. Zatímco dosud bylo možné čerpat maximálně 11 500 korun měsíčně, tak podle nové legislativy rodiny s vyššími příjmy mohou čerpat maximálně 36 750 korun měsíčně a celkovou částku rodičovského příspěvku 220 000 si můžou vyčerpat rychleji, než tomu bylo dosud (nejkratší varianta je 6 měsíců). Více informací k rodičovskému příspěvku ZDE.

Přídavek na dítě

Kde žádat: Úřad práce ČR Pokud přemýšlíte, jestli požádat o přídavek na dítě, tak vězte, že má na něj nárok nezaopatřené dítě v tom případě, kdy rozhodný příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí nebyl vyšší než 2,7násobek životního minima rodiny (v roce 2017 to byl 2,4násobek a příjmy byly posuzovány za celý kalendářní rok).

Ošetřovné (OČR)

Kde řešit: ošetřující lékař ošetřovaného, zaměstnavatel, Okresní správa sociálního zabezpečení Každá samoživitelka se může ocitnout v situaci, kdy musí pečovat o člena rodiny (doma, nikoliv v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení), a v takovém případě jí náleží ze strany státu finanční pomoc, známá pod názvem ošetřovné. Na krátkodobé ošetřovné dítěte máte nárok po dobu 16 dní (pokud jste matka samoživitelka). Protože je to sociální nemocenská dávka, vyplácená na základě nemocenského pojištění, mají na ni nárok pouze osoby v zaměstnaneckém poměru. Naopak osoby samostatně výdělečné činné nebo osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti na ošetřované nárok nemají – ani když si nemocenské pojištění platí. Od června 2018 byla zavedena nová dávka, a to dlouhodobé ošetřovné, více informací ZDE.

Pomoc v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc

Kde žádat: Úřad práce ČR Za hmotnou nouzi je z hlediska zákona považován stav, kdy svobodná matka nemá dostatečné příjmy a její sociální a majetkové poměry nestačí na to, aby byly uspokojeny základní životní potřeby. Mezi dávky v rámci hmotné nouze patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Plná kompetence pro rozhodování a vyplácení dávek přísluší Úřadu práce.

Abyste měla nárok na hmotnou nouzi, musíte mít opravdu nedostatečné finance, nesmíte mít majetek, který byste mohla prodat, ale ani pohledávky, které by mohly být vymáhány. Druhou podmínkou je vaše snaha peníze vydělat s cílem vyřešit tíživou životní situaci. Z druhého úhlu pohledu dávky nejsou vypláceny tomu, kdo je nezaměstnaný, nepodniká nebo není evidován na úřadu práce. V posledním bodě ale pozor, protože pokud jste vedená na úřadu práce a v minulosti jste odmítla nabídnutou práci, je to považováno za další věc, pro kterou je uznání hmotné nouze odmítáno. Více informací k tématu ZDE.

Výživné

Kde řešit: soud (případně notář), OSPOD Výživné je příjem dítěte, o které se stará jen jeden rodič. Nevyplácí jej stát, ale druhý rodič (ve většině případů otec), který je povinen jej zasílat k rukám matky-pečujícího rodiče. Nejde tedy o sociální dávku, přestože se v současnosti zvažuje zavedení takzvaného „zálohovaného výživného“: To by vyplácel stát v případech, kde se matce nedaří vymáhat dlužné výživné, a pak by jej stát sám od neplatiče vymáhal zpět. Tato náhradní forma výživného ale dosud nebyla uzákoněna.

Nárok na výživné od biologického otce, zapsaného v rodném listě, zaniká v případě osvojení (adopce) novým manželem matky. Zbavení rodičovské odpovědnosti otce naopak nemá vliv na ukončení jeho vyživovací povinnost. Rodičům (tedy i svobodné matce) zůstává vyživovací povinnost i v případě, že se dítě dostane do pěstounské péče nebo je mu soudně ustanoven poručník. Výživné na neprovdanou matku Jste-li neprovdaná matka, jsou zde dva speciální příspěvky právě pro vás. Domáhat se jich můžete od otce dítěte, a to rovnou během těhotenství: úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, výživné na neprovdanou matku.

Ostatní dávky a příspěvky

Existují ještě další dávky a příspěvky, které můžete jako rodič obecně čerpat, vznikne-li vám nárok ze zákona nebo v důsledku zhoršení životní situace. Některé nejsou vázány na to, zda jste rodič a s kým sdílíte skutečně domácnost – to je případ dávky ze systému státní sociální podpory Příspěvek na bydlení. (Jiná je dávka Doplatek na bydlení, která spadá do systému pomoci v hmotné nouzi.)

O rozdílu mezi příspěvkem na bydlení a Doplatkem na bydlení čtěte ZDE. Od června 2018 je zavedeno dlouhodobé ošetřovné člena rodiny. Může se vás týkat jako osoby ošetřované, i jako osoby ošetřující. Pro úplnost informací o sociálních dávkách je třeba zmínit Pohřebné na dítě.

V České republice existují také důchody, celkem čtyři druhy – starobní (včetně předčasného), vdovský (vdovecký), invalidní a sirotčí důchod. Dítěte se může týkat invalidní důchod a sirotčí důchod.

Sirotčí důchod patří mezi pozůstalostní důchody, stejně jako důchod vdovský, a od února 2018 se pro jeho přiznání podmínky zmírnily. Nárok na něj samozřejmě nebude mít dítě po zemřelém otci, které nemá tohoto otce uvedeného v rodném listě. O tom, zda má žadatel (v případě dítěte žádán jeho zákonný zástupce) nárok na důchod a v jaké výši jej bude pobírat, rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, respektive Okresní správa sociálního zabezpečení ve vaší obci.

Možná řešíte těžkou situaci proto, že jste zdravotně postižená vy nebo vaše dítě. Pak se vás, kromě běžné nemocenské pro pracující, může týkat Invalidní důchod nebo Dávky pro osoby se zdravotním postižením: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, případně můžete žádat průkaz osoby se zdravotním postižením.

Aby to nebylo jednoduché, tak ještě existuje Příspěvek na péči, který pro změnu spadá pod Sociální služby – o něj či vyjmenované zdravotní dávky se žádá na Úřadu práce. Ten má ve své agendě ještě dávky pěstounské péče, které se vás mohou týkat tehdy, pokud se rozhodnete pečovat o cizí dítě.

Zpět

SPOJÍMESE.cz

POŽÁDAT O POMOC

Jste v nouzi? Požádejte si o pomoc na Spojimese.cz, kde online spojujeme dárce a samoživitele.

Zaslání finanční částky na účet samoživitele.
Doručení potravinové nebo drogistické pomoci.
Materiální pomoc, oblečení, obuv a pod.

Požádat o pomoc

Autosedačku vybírejte podle hmotnosti a výšky, ne podle věku: jak číst tabulky

Věk není kritérium — pro správnou autosedačku rozhoduje hmotnost a výška. Poradíme, jak číst tabulky skupin podle předpisů ECE R44 a R129 a jak se vyhnout nejčastějším chybám českých rodičů.

4.9.2026 Právní poradna

Evropská homologace ECE R44/04 rozděluje autosedačky do skupin podle hmotnosti: skupina 0 do 10 kg, skupina 0+ do 13 kg, skupina 1 od 9 do 18 kg, skupina 2 od 15 do 25 kg a skupina 3 od 22 do 36 kg. Novější předpis R129 (i-Size) používá místo hmotnosti výšku postavy a nařizuje jízdu proti směru minimálně do 15 měsíců. V žádné z norem nefiguruje věk jako rozhodující hodnota, přesto se mnozí rodiče při výběru řídí doporučením „pro roční dítě“ nebo „pro tříleté“.

Skupiny a normy – co znamenají čísla na štítcích

Sedačky skupiny 0+ (0–13 kg) jsou tzv. vajíčka, která se instalují proti směru jízdy. Skupina 1 (9–18 kg) zahrnuje velké sedačky pro batolata a předškoláky; většina z nich umožňuje jízdu po směru, ale bezpečnější je nechat jezdit proti směru až do hmotnostního maxima. Kombinované sedačky 1/2/3 mají rozsah 9–36 kg a setkáte se s nimi pod označením „devítka až třicítka“. Skupiny 2 (15–25 kg) a 3 (22–36 kg) se dnes prodávají především jako podsedáky s opěradlem nebo bez něj.

U i-Size sedaček místo hmotnostních kilogramů hledáte výškový rozsah, typicky 61–105 cm pro protisměrné modely a 100–150 cm pro modely po směru jízdy. Tabulka pro „váhu“ tu tedy nehledejte; na štítku je vždy uvedena výška, případně minimální hmotnost pro použití po směru jízdy.

Nejčastější chyba: rozhoduje věk, přitom mají rodiče hledět na váhu a postavu

Každé dítě roste jiným tempem. Holčička ve dvou letech může mít 13 kilogramů a chlapec ve dvou letech 16 kilogramů – oba jsou stejně staří, ale spadají do jiné hmotnostní kategorie. Zaměnit věk za hmotnost vede k tomu, že hubené dítě zůstává v malé sedačce i poté, co ji hmotnostně dávno přerostlo, nebo naopak těžší dítě usedne do příliš velké sedačky, ve které „plave“ a pás nevede správně.

Konkrétní příklad: batole s hmotností 8 kilogramů ve 13 měsících nesmí jezdit po směru jízdy, a to ani kdyby mu bylo „už rok“. Sedačka povoluje otočení až od 9 kg. Naopak devítiměsíční dítě s váhou 10 kg může podle homologace jet po směru, ale doporučení zní, aby protisměrná jízda trvala do co nejvyššího věku – ideálně do čtyř let.

Jak poznat, že je čas na změnu: rozhoduje hmotnost i výška

Hmotnostní limit sedačky najdete na plastovém štítku nalepeném na boku nebo na spodní části. Není to však jediná hodnota. Většina modelů má vedle hmotnosti také maximální povolenou výšku, obvykle zapsanou v návodu. Pokud hlava dítěte přesahuje horní hranu skořepiny nebo opěrky, sedačka se nesmí používat ani tehdy, když je hmotnost v limitu. Toto pravidlo platí pro všechny skupiny.

U podsedáků je to ještě přísnější. Kombinované sedačky 1/2/3 dovolují vyjmout opěradlo teprve při hmotnosti od 22 kg. Řada rodičů vezme opěradlo pryč, protože „dítě už má 15 kilo a do podsedáku se vejde“, ale to je v rozporu s homologací. Bez opěradla se smí podsedák používat až při hmotnosti 22 kg, bez ohledu na to, že potomek chodí do školky.

Český zákon: 150 cm a 36 kg jako jediné pevné meze

Zákon o silničním provozu neřeší, do jaké hmotnostní skupiny sedačka patří. Říká, že autosedačku musí použít každá přepravovaná osoba mladší 18 let, která je menší než 150 cm a lehčí než 36 kg. Jakmile dítě dosáhne jedné z těchto hodnot, může jezdit připoutané běžným pásem. V praxi to znamená, že vzrůstově malý sedmiletý hoch s váhou 35 kg musí stále sedět v podsedáku, zatímco jeho vrstevník s výškou 152 cm už může použít pás.

Věk se v českých předpisech nevyskytuje ani jako pomocný ukazatel. Jediným zákonem daným kritériem je tedy tělesná konstituce – stejně jako v tabulkách na schválených autosedačkách.

Jak se vyhnout chybě při nákupu i při každodenním používání

Před výběrem autosedačky doma zvažte dítě a změřte jeho výšku. Na webu obchodu nehledejte „sedačku pro děti od 3 let“, ale podle hmotnostního a výškového rozsahu. Zkontrolujte, zda sedačka ve voze stojí stabilně a zda v ní hlava zůstává pod okrajem opěrky i při případném půjčení na déle. Ověřte, jaký způsob upevnění odpovídá autu – předpis R129 vyžaduje ukotvení Isofix, zatímco R44 často umožňuje pásové poutání.

Než koupíte použitou sedačku, prohlédněte štítek a datum výroby. Autosedačky starší než 10 let nemusí splňovat aktuální normy a po nehodě se nesmějí znovu používat. Konkrétní hmotnostní rozsah změníte jen s novou sedačkou – žádná montáž ‚o kategorii výš‘ není možná.

Pravidlo si snadno zapamatujete: věk slouží pouze k pochopení, kdy dítě chodí do školky. Pro výběr sedačky otevřete oči u váhy a metru.

Foto: Lee Salem / Pexels

Zpět