Na co má nárok svobodná matka, přehled dávek

Svobodné maminky, resp. samoživitelky mají při splnění zákonem stanovených podmínek nárok na různé příspěvky a dávky, které spadají buď pod státní sociální podporu, pomoc v hmotné nouzi nebo nemocenské pojištění, případně je k vyplacení určitých peněžních podpor povinen ze zákona otec dítěte.

22.3.2018  Právní poradna

Některé dávky souvisí obecně s rodičovstvím (mateřstvím), má na ně tedy nárok každý rodič: buď bez ohledu na příjem (rodičovský příspěvek a pohřebné), nebo dle výše předešlých příjmů či účasti na nemocenském pojištění (například porodné, přídavek na dítě; peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné dítěte). 

Je dobré vědět, že nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových, jako je například porodné, zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží.

Jsou ale dávky, u kterých můžete nárok na výplatu uplatnit až 3 roky zpětně (nebo se jich i vzdát). Některé dávky může pro změnu žádat každý, kdo se dostal do finanční tísně, ať pečuje o dítě či nikoli (z oblasti státní sociální podpory je to příspěvek na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi je to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc).

Dále existují finanční povinnosti vůči svobodným matkám, potažmo matkám osamělým (rozvedeným) a dětem v jejich péči. Nevyplácí je stát, ale otec dítěte. Jde o výživné na neprovdanou matku, úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, a samozřejmě o výživné na dítě.

Tyto nároky vyplývají z Občanského zákoníku. Od února 2018 existuje také nová dávka, která se týká muže – pokud je jako otec novorozeněte zapsaný do matriční knihy narození (je to dávka otcovské poporodní péče, zkráceně „otcovská“). Zákon neřeší, zda rodička je svobodná či provdaná.

Přehled příspěvků a dávek

Porodné

Kde řešit: na Odboru státní sociální podpory místně příslušného Úřadu práce dle trvalého bydliště matky. Porodné již není na rozdíl od minulosti vypláceno plošně, ale je pokládáno za sociální dávku pro maminky s nejnižšími příjmy. Od ledna 2015 je možné získat porodné na první dítě ve výši 13 000 korun, na druhé dítě 10 000 korun. A jaká je hranice příjmů, kterou nesmíte překročit, abyste na porodné dosáhli? Čtěte ZDE.

Mateřská neboli Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Kde řešit: ošetřující lékař (gynekolog), zaměstnavatel, Okresní správa sociálního zabezpečení  Svobodné matky mají pro vyplácení peněžité pomoci v mateřství (mateřské) stejná pravidla jako ostatní rodiče. Pokud jste zaměstnaná, mateřskou vám vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení a žádáte o ni u svého zaměstnavatele na základě žádosti o mateřskou, kterou vám vystaví váš gynekolog. V případě, že podnikáte a jste osoba samostatně výdělečně činná, žádost podáváte přímo na okresní správu sociálního zabezpečení. První podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je, že musíte být v den nástupu na mateřskou plátcem nemocenského pojištění (které za vás platí zaměstnavatel). V případech, že Vám zaměstnavatel dal výpověď v čase vašeho těhotenství, platí tzv. ochranná lhůta (180 dní). Více informací k mateřské ZDE.

Rodičovský příspěvek

Kde žádat: na Odboru státní sociální podpory místně příslušného Úřadu práce dle trvalého bydliště matky. Od roku 2018 začaly v důsledku novely zákona o sociální podpoře platit některé změny, které se týkají i rodičovského příspěvku. Hlavní novinkou je rychlejší čerpání rodičovské. Zatímco dosud bylo možné čerpat maximálně 11 500 korun měsíčně, tak podle nové legislativy rodiny s vyššími příjmy mohou čerpat maximálně 36 750 korun měsíčně a celkovou částku rodičovského příspěvku 220 000 si můžou vyčerpat rychleji, než tomu bylo dosud (nejkratší varianta je 6 měsíců). Více informací k rodičovskému příspěvku ZDE.

Přídavek na dítě

Kde žádat: Úřad práce ČR Pokud přemýšlíte, jestli požádat o přídavek na dítě, tak vězte, že má na něj nárok nezaopatřené dítě v tom případě, kdy rozhodný příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí nebyl vyšší než 2,7násobek životního minima rodiny (v roce 2017 to byl 2,4násobek a příjmy byly posuzovány za celý kalendářní rok). 

Ošetřovné (OČR)

Kde řešit: ošetřující lékař ošetřovaného, zaměstnavatel, Okresní správa sociálního zabezpečení Každá samoživitelka se může ocitnout v situaci, kdy musí pečovat o člena rodiny (doma, nikoliv v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení), a v takovém případě jí náleží ze strany státu finanční pomoc, známá pod názvem ošetřovné. Na krátkodobé ošetřovné dítěte máte nárok po dobu 16 dní (pokud jste matka samoživitelka). Protože je to sociální nemocenská dávka, vyplácená na základě nemocenského pojištění, mají na ni nárok pouze osoby v zaměstnaneckém poměru. Naopak osoby samostatně výdělečné činné nebo osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti na ošetřované nárok nemají – ani když si nemocenské pojištění platí. Od června 2018 byla zavedena nová dávka, a to dlouhodobé ošetřovné, více informací ZDE.

Pomoc v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc

Kde žádat: Úřad práce ČR Za hmotnou nouzi je z hlediska zákona považován stav, kdy svobodná matka nemá dostatečné příjmy a její sociální a majetkové poměry nestačí na to, aby byly uspokojeny základní životní potřeby. Mezi dávky v rámci hmotné nouze patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Plná kompetence pro rozhodování a vyplácení dávek přísluší Úřadu práce.

Abyste měla nárok na hmotnou nouzi, musíte mít opravdu nedostatečné finance, nesmíte mít majetek, který byste mohla prodat, ale ani pohledávky, které by mohly být vymáhány. Druhou podmínkou je vaše snaha peníze vydělat s cílem vyřešit tíživou životní situaci. Z druhého úhlu pohledu dávky nejsou vypláceny tomu, kdo je nezaměstnaný, nepodniká nebo není evidován na úřadu práce. V posledním bodě ale pozor, protože pokud jste vedená na úřadu práce a v minulosti jste odmítla nabídnutou práci, je to považováno za další věc, pro kterou je uznání hmotné nouze odmítáno. Více informací k tématu ZDE.

Výživné

Kde řešit: soud (případně notář), OSPOD Výživné je příjem dítěte, o které se stará jen jeden rodič. Nevyplácí jej stát, ale druhý rodič (ve většině případů otec), který je povinen jej zasílat k rukám matky-pečujícího rodiče. Nejde tedy o sociální dávku, přestože se v současnosti zvažuje zavedení takzvaného „zálohovaného výživného“: To by vyplácel stát v případech, kde se matce nedaří vymáhat dlužné výživné, a pak by jej stát sám od neplatiče vymáhal zpět. Tato náhradní forma výživného ale dosud nebyla uzákoněna.

Nárok na výživné od biologického otce, zapsaného v rodném listě, zaniká v případě osvojení (adopce) novým manželem matky. Zbavení rodičovské odpovědnosti otce naopak nemá vliv na ukončení jeho vyživovací povinnost. Rodičům (tedy i svobodné matce) zůstává vyživovací povinnost i v případě, že se dítě dostane do pěstounské péče nebo je mu soudně ustanoven poručník. Výživné na neprovdanou matku Jste-li neprovdaná matka, jsou zde dva speciální příspěvky právě pro vás. Domáhat se jich můžete od otce dítěte, a to rovnou během těhotenství: úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, výživné na neprovdanou matku.

Ostatní dávky a příspěvky

Existují ještě další dávky a příspěvky, které můžete jako rodič obecně čerpat, vznikne-li vám nárok ze zákona nebo v důsledku zhoršení životní situace. Některé nejsou vázány na to, zda jste rodič a s kým sdílíte skutečně domácnost – to je případ dávky ze systému státní sociální podpory Příspěvek na bydlení. (Jiná je dávka Doplatek na bydlení, která spadá do systému pomoci v hmotné nouzi.)

O rozdílu mezi příspěvkem na bydlení a Doplatkem na bydlení čtěte ZDE. Od června 2018 je zavedeno dlouhodobé ošetřovné člena rodiny. Může se vás týkat jako osoby ošetřované, i jako osoby ošetřující. Pro úplnost informací o sociálních dávkách je třeba zmínit Pohřebné na dítě.

V České republice existují také důchody, celkem čtyři druhy – starobní (včetně předčasného), vdovský (vdovecký), invalidní a sirotčí důchod. Dítěte se může týkat invalidní důchod a sirotčí důchod.

Sirotčí důchod patří mezi pozůstalostní důchody, stejně jako důchod vdovský, a od února 2018 se pro jeho přiznání podmínky zmírnily. Nárok na něj samozřejmě nebude mít dítě po zemřelém otci, které nemá tohoto otce uvedeného v rodném listě. O tom, zda má žadatel (v případě dítěte žádán jeho zákonný zástupce) nárok na důchod a v jaké výši jej bude pobírat, rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, respektive Okresní správa sociálního zabezpečení ve vaší obci.

Možná řešíte těžkou situaci proto, že jste zdravotně postižená vy nebo vaše dítě. Pak se vás, kromě běžné nemocenské pro pracující, může týkat Invalidní důchod nebo Dávky pro osoby se zdravotním postižením: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, případně můžete žádat průkaz osoby se zdravotním postižením.

Aby to nebylo jednoduché, tak ještě existuje Příspěvek na péči, který pro změnu spadá pod Sociální služby – o něj či vyjmenované zdravotní dávky se žádá na Úřadu práce. Ten má ve své agendě ještě dávky pěstounské péče, které se vás mohou týkat tehdy, pokud se rozhodnete pečovat o cizí dítě.


SPOJÍMESE.cz


POŽÁDAT O POMOC


Jste v nouzi? Požádejte si o pomoc na Spojimese.cz, kde online spojujeme dárce a samoživitele.

  • Zaslání finanční částky na účet samoživitele.
  • Doručení potravinové nebo drogistické pomoci.
  • Materiální pomoc, oblečení, obuv a pod.

Požádat o pomoc

Příkrmy od 6. měsíce: Praktický průvodce, jak začít a čemu se vyhnout

V šesti měsících je většina dětí připravena na první příkrmy. Poradíme, jak poznat správný okamžik a čemu se vyhnout.

9.9.2026  Právní poradna

Ukončený šestý měsíc je hranice, od které Světová zdravotnická organizace i čeští dětští lékaři doporučují začít s prvními příkrmy. Do té doby plně stačí mateřské mléko nebo počáteční kojenecká výživa. Pokud je dítě zdravé a prospívá, nemusíte spěchat – pár týdnů čekání nic nezkazí.

Jak poznáte, že je dítě připravené

Věk sám o sobě nestačí. Důležité je, aby kojenec zvládl sousto přijmout a polknout. Nejspolehlivějšími znaky připravenosti jsou:

  • dítě sedí s oporou a hlavu drží stabilně;
  • jazyk už automaticky nevytlačuje lžičku a pevnou stravu z pusy;
  • když vidí jídlo, otevírá pusu, a když je syté, otáčí hlavu na stranu;
  • projevuje zřejmý zájem o to, co jíte.

Pokud šest měsíců ještě nemá, ale všechny tyto dovednosti už ovládá, počkejte s první lžičkou do dovršeného půl roku.

Jaký příkrm zvolit jako první

Základem prvního příkrmu by měla být jednodruhová zelenina – mrkev, brambor, květák, brokolice, cuketa nebo hrášek. Zeleninu uvařte v kojenecké vodě do měkka a rozmixujte na hladké pyré. Ředěním mateřským mlékem, umělým mlékem nebo vodou dosáhnete jemné krémové konzistence. Nesolte a neslaďte – dětské ledviny si se solí neporadí a cukr vytváří návyk na sladkou chuť.

  1. Začněte jednou až dvěma čajovými lžičkami pyré, a to nejlépe v dopoledních hodinách, kdy je dítě čilé.
  2. Jídlo podávejte lžičkou, nikoli kojeneckou lahví. Dítě se tak učí správnému polykání a pohybům jazyka.
  3. Po každém novém druhu zeleniny vyčkejte tři až čtyři dny a sledujte, jestli nenastane kožní reakce, nadýmání nebo změna stolice.
  4. Pokud je pyré přijato dobře, postupně porci zvyšujte – zhruba o jednu lžičku denně.

První dny jsou hlavně o seznamování s novou chutí a strukturou. Množství jídla ještě není důležité; důležitá je pravidelnost a klidná atmosféra.

Co přidat v dalších týdnech

Poté, co zelenina zabere, přidejte vařené libové maso – kuřecí, krůtí, králičí nebo hovězí. Maso rozmixujte společně se zeleninou na pyré. Obsahuje železo, jehož zásoby se kolem půl roku u dítěte začínají vyčerpávat; v mateřském mléce je železa málo, a proto je čas na pestřejší stravu.

Kolem sedmého měsíce můžete zařadit i dětskou obilnou kaši, nejlépe s obsahem lepku. Podle současných doporučení není důvod lepek odkládat do vyššího věku – naopak se jeho postupné zařazování na začátku příkrmů považuje za preventivní. Kaši připravte podle návodu s mlékem, které už dítě zná.

Ovoce (jablko, hruška, meruňka, banán) přijde na řadu až po zelenině a mase. Když začnete sladkým ovocem, může se stát, že vám dítě bude zeleninu odmítat. Podávejte ho nastrouhané nebo rozmixované bez přidaného cukru.

Čemu se vyhnout a na co si dát pozor

  • Med – až do prvních narozenin hrozí riziko dětského botulismu, proto med kojencům nepodávejte.
  • Kravské mléko – smí být použito jako přísada do kaše či omáčky, ale jako nápoj patří do jídelníčku až po roce věku.
  • Sůl a cukr – do všech domácích příkrmů se vynechávají úplně. Podobně nevhodné jsou bujóny a hotové polévkové koření.
  • Celé oříšky a tvrdé kousky – malé kostičky syrové zeleniny či ovoce, popcorn a oříšky představují riziko dušení; začněte vždy s hladkým pyré.
  • Nízkotučné mléčné výrobky – pro kojence jsou vhodné plnotučné varianty, protože potřebují dostatek tuků pro vývoj mozku.

Užitečné tipy, které usnadní první týdny

Nezapomeňte, že mléko zůstává hlavní stravou. Příkrmy ho v první fázi nenahrazují, pouze doplňují. Kojené dítě se kojí podle potřeby dál, nekojené by mělo dostávat asi 3–4 dávky kojenecké výživy denně po celou dobu zavádění příkrmů.

Pokud dítě nové jídlo vyplivne nebo zašklebí se, neznamená to, že ho nebude jíst. Kojenci potřebují jídlo ochutnat i desetkrát, než si na jeho chuť zvyknou. Nabízejte proto dál, v klidu a bez nátlaku.

Od počátku nabízejte k jídlu obyčejnou kojeneckou vodu. Nejdříve postačí pár lžiček po jídle, od kojeneckého věku miminko pije podle potřeb.

Pokud si nejste jistí, kdy zařadit lepek, maso nebo novou surovinu, poraďte se s vaším pediatrem. Kromě obecných pravidel je totiž nejdůležitějším vodítkem právě individuální vývoj vašeho dítěte.

Foto: Enrique / Pexels


SPOJÍMESE.cz


POŽÁDAT O POMOC


Jste v nouzi? Požádejte si o pomoc na Spojimese.cz, kde online spojujeme dárce a samoživitele.

  • Zaslání finanční částky na účet samoživitele.
  • Doručení potravinové nebo drogistické pomoci.
  • Materiální pomoc, oblečení, obuv a pod.

Požádat o pomoc