Na co má nárok svobodná matka, přehled dávek

Svobodné maminky, resp. samoživitelky mají při splnění zákonem stanovených podmínek nárok na různé příspěvky a dávky, které spadají buď pod státní sociální podporu, pomoc v hmotné nouzi nebo nemocenské pojištění, případně je k vyplacení určitých peněžních podpor povinen ze zákona otec dítěte.

22.3.2018  Právní poradna  
Reklama

Některé dávky souvisí obecně s rodičovstvím (mateřstvím), má na ně tedy nárok každý rodič: buď bez ohledu na příjem (rodičovský příspěvek a pohřebné), nebo dle výše předešlých příjmů či účasti na nemocenském pojištění (například porodné, přídavek na dítě; peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné dítěte). 

Je dobré vědět, že nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových, jako je například porodné, zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží.

Jsou ale dávky, u kterých můžete nárok na výplatu uplatnit až 3 roky zpětně (nebo se jich i vzdát). Některé dávky může pro změnu žádat každý, kdo se dostal do finanční tísně, ať pečuje o dítě či nikoli (z oblasti státní sociální podpory je to příspěvek na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi je to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc).

Dále existují finanční povinnosti vůči svobodným matkám, potažmo matkám osamělým (rozvedeným) a dětem v jejich péči. Nevyplácí je stát, ale otec dítěte. Jde o výživné na neprovdanou matku, úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, a samozřejmě o výživné na dítě.

Tyto nároky vyplývají z Občanského zákoníku. Od února 2018 existuje také nová dávka, která se týká muže – pokud je jako otec novorozeněte zapsaný do matriční knihy narození (je to dávka otcovské poporodní péče, zkráceně „otcovská“). Zákon neřeší, zda rodička je svobodná či provdaná.

Přehled příspěvků a dávek

Porodné

Kde řešit: na Odboru státní sociální podpory místně příslušného Úřadu práce dle trvalého bydliště matky. Porodné již není na rozdíl od minulosti vypláceno plošně, ale je pokládáno za sociální dávku pro maminky s nejnižšími příjmy. Od ledna 2015 je možné získat porodné na první dítě ve výši 13 000 korun, na druhé dítě 10 000 korun. A jaká je hranice příjmů, kterou nesmíte překročit, abyste na porodné dosáhli? Čtěte ZDE.

Mateřská neboli Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Kde řešit: ošetřující lékař (gynekolog), zaměstnavatel, Okresní správa sociálního zabezpečení  Svobodné matky mají pro vyplácení peněžité pomoci v mateřství (mateřské) stejná pravidla jako ostatní rodiče. Pokud jste zaměstnaná, mateřskou vám vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení a žádáte o ni u svého zaměstnavatele na základě žádosti o mateřskou, kterou vám vystaví váš gynekolog. V případě, že podnikáte a jste osoba samostatně výdělečně činná, žádost podáváte přímo na okresní správu sociálního zabezpečení. První podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je, že musíte být v den nástupu na mateřskou plátcem nemocenského pojištění (které za vás platí zaměstnavatel). V případech, že Vám zaměstnavatel dal výpověď v čase vašeho těhotenství, platí tzv. ochranná lhůta (180 dní). Více informací k mateřské ZDE.

Rodičovský příspěvek

Kde žádat: na Odboru státní sociální podpory místně příslušného Úřadu práce dle trvalého bydliště matky. Od roku 2018 začaly v důsledku novely zákona o sociální podpoře platit některé změny, které se týkají i rodičovského příspěvku. Hlavní novinkou je rychlejší čerpání rodičovské. Zatímco dosud bylo možné čerpat maximálně 11 500 korun měsíčně, tak podle nové legislativy rodiny s vyššími příjmy mohou čerpat maximálně 36 750 korun měsíčně a celkovou částku rodičovského příspěvku 220 000 si můžou vyčerpat rychleji, než tomu bylo dosud (nejkratší varianta je 6 měsíců). Více informací k rodičovskému příspěvku ZDE.

Přídavek na dítě

Kde žádat: Úřad práce ČR Pokud přemýšlíte, jestli požádat o přídavek na dítě, tak vězte, že má na něj nárok nezaopatřené dítě v tom případě, kdy rozhodný příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí nebyl vyšší než 2,7násobek životního minima rodiny (v roce 2017 to byl 2,4násobek a příjmy byly posuzovány za celý kalendářní rok). 

Ošetřovné (OČR)

Kde řešit: ošetřující lékař ošetřovaného, zaměstnavatel, Okresní správa sociálního zabezpečení Každá samoživitelka se může ocitnout v situaci, kdy musí pečovat o člena rodiny (doma, nikoliv v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení), a v takovém případě jí náleží ze strany státu finanční pomoc, známá pod názvem ošetřovné. Na krátkodobé ošetřovné dítěte máte nárok po dobu 16 dní (pokud jste matka samoživitelka). Protože je to sociální nemocenská dávka, vyplácená na základě nemocenského pojištění, mají na ni nárok pouze osoby v zaměstnaneckém poměru. Naopak osoby samostatně výdělečné činné nebo osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti na ošetřované nárok nemají – ani když si nemocenské pojištění platí. Od června 2018 byla zavedena nová dávka, a to dlouhodobé ošetřovné, více informací ZDE.

Pomoc v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc

Kde žádat: Úřad práce ČR Za hmotnou nouzi je z hlediska zákona považován stav, kdy svobodná matka nemá dostatečné příjmy a její sociální a majetkové poměry nestačí na to, aby byly uspokojeny základní životní potřeby. Mezi dávky v rámci hmotné nouze patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Plná kompetence pro rozhodování a vyplácení dávek přísluší Úřadu práce.

Abyste měla nárok na hmotnou nouzi, musíte mít opravdu nedostatečné finance, nesmíte mít majetek, který byste mohla prodat, ale ani pohledávky, které by mohly být vymáhány. Druhou podmínkou je vaše snaha peníze vydělat s cílem vyřešit tíživou životní situaci. Z druhého úhlu pohledu dávky nejsou vypláceny tomu, kdo je nezaměstnaný, nepodniká nebo není evidován na úřadu práce. V posledním bodě ale pozor, protože pokud jste vedená na úřadu práce a v minulosti jste odmítla nabídnutou práci, je to považováno za další věc, pro kterou je uznání hmotné nouze odmítáno. Více informací k tématu ZDE.

Výživné

Kde řešit: soud (případně notář), OSPOD Výživné je příjem dítěte, o které se stará jen jeden rodič. Nevyplácí jej stát, ale druhý rodič (ve většině případů otec), který je povinen jej zasílat k rukám matky-pečujícího rodiče. Nejde tedy o sociální dávku, přestože se v současnosti zvažuje zavedení takzvaného „zálohovaného výživného“: To by vyplácel stát v případech, kde se matce nedaří vymáhat dlužné výživné, a pak by jej stát sám od neplatiče vymáhal zpět. Tato náhradní forma výživného ale dosud nebyla uzákoněna.

Nárok na výživné od biologického otce, zapsaného v rodném listě, zaniká v případě osvojení (adopce) novým manželem matky. Zbavení rodičovské odpovědnosti otce naopak nemá vliv na ukončení jeho vyživovací povinnost. Rodičům (tedy i svobodné matce) zůstává vyživovací povinnost i v případě, že se dítě dostane do pěstounské péče nebo je mu soudně ustanoven poručník. Výživné na neprovdanou matku Jste-li neprovdaná matka, jsou zde dva speciální příspěvky právě pro vás. Domáhat se jich můžete od otce dítěte, a to rovnou během těhotenství: úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, výživné na neprovdanou matku.

Ostatní dávky a příspěvky

Existují ještě další dávky a příspěvky, které můžete jako rodič obecně čerpat, vznikne-li vám nárok ze zákona nebo v důsledku zhoršení životní situace. Některé nejsou vázány na to, zda jste rodič a s kým sdílíte skutečně domácnost – to je případ dávky ze systému státní sociální podpory Příspěvek na bydlení. (Jiná je dávka Doplatek na bydlení, která spadá do systému pomoci v hmotné nouzi.)

O rozdílu mezi příspěvkem na bydlení a Doplatkem na bydlení čtěte ZDE. Od června 2018 je zavedeno dlouhodobé ošetřovné člena rodiny. Může se vás týkat jako osoby ošetřované, i jako osoby ošetřující. Pro úplnost informací o sociálních dávkách je třeba zmínit Pohřebné na dítě.

V České republice existují také důchody, celkem čtyři druhy – starobní (včetně předčasného), vdovský (vdovecký), invalidní a sirotčí důchod. Dítěte se může týkat invalidní důchod a sirotčí důchod.

Sirotčí důchod patří mezi pozůstalostní důchody, stejně jako důchod vdovský, a od února 2018 se pro jeho přiznání podmínky zmírnily. Nárok na něj samozřejmě nebude mít dítě po zemřelém otci, které nemá tohoto otce uvedeného v rodném listě. O tom, zda má žadatel (v případě dítěte žádán jeho zákonný zástupce) nárok na důchod a v jaké výši jej bude pobírat, rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, respektive Okresní správa sociálního zabezpečení ve vaší obci.

Možná řešíte těžkou situaci proto, že jste zdravotně postižená vy nebo vaše dítě. Pak se vás, kromě běžné nemocenské pro pracující, může týkat Invalidní důchod nebo Dávky pro osoby se zdravotním postižením: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, případně můžete žádat průkaz osoby se zdravotním postižením.

Aby to nebylo jednoduché, tak ještě existuje Příspěvek na péči, který pro změnu spadá pod Sociální služby – o něj či vyjmenované zdravotní dávky se žádá na Úřadu práce. Ten má ve své agendě ještě dávky pěstounské péče, které se vás mohou týkat tehdy, pokud se rozhodnete pečovat o cizí dítě.

Reklama

SPOJÍMESE.cz


POŽÁDAT O POMOC


Jste v nouzi? Požádejte si o pomoc na Spojimese.cz, kde online spojujeme dárce a samoživitele.

  • Zaslání finanční částky na účet samoživitele.
  • Doručení potravinové nebo drogistické pomoci.
  • Materiální pomoc, oblečení, obuv a pod.

Požádat o pomoc

Kojení v prvních šesti týdnech: jak poznat správné přisátí, jak často kojit a kdy volat laktační poradkyni

Za prvních šest týdnů se rozhoduje, jestli se kojení rozjede. Poradíme, jak vypadá správné přisátí, kolik plen má miminko namočit a ve kterých situacích už patří problém laktační poradkyni.

13.9.2026  Právní poradna

Novorozenec se v prvních dnech kojí osmkrát až dvanáctkrát za 24 hodin, včetně noci. Pokud spí déle než tři až čtyři hodiny, je potřeba ho vzbudit – v prvních dvou týdnech se kojení nepřizpůsobuje spánku dítěte, ale jeho potřebě jíst. Teprve kolem šestého až osmého týdne se intervaly přirozeně prodlužují.

Jak vypadá správné přisátí

Přisátí se pozná podle toho, jak dítě vypadá u prsu, ne podle pocitu matky. Správné přisátí má tyto znaky:

  • Ústa má dokořán, rty jsou vyhrnuté ven, ne vtažené dovnitř.
  • Brada je vtlačená do prsu, nos se prsu jen lehce dotýká nebo je kousek nad ním.
  • Nad horním rtem je vidět více dvorce než pod rtem.
  • Tváře jsou plné a kulaté, ne propadlé s důlky.
  • Není slyšet mlaskání, cvakání ani syčení.

Přisátí nebolí jen tak. První dva až tři dny po porodu bývá tah na bradavce nepříjemný prvních pět až deset vteřin, pak by měl pocit ustoupit. Pokud ostrá bolest trvá celé kojení nebo bradavka po kojení vypadá zploštělá, sevřená do tvaru rtěnky, případně je popraskaná a krvácí, je přisátí špatné a je potřeba ho opravit – ne vydržet.

Jak poznat, že dítě skutečně pije

Na začátku kojení saje rychle a mělce, tím spouští spouštěcí reflex. Pak přejde na pomalé, hluboké sání – jedno sátnutí zhruba za vteřinu – a mezi nimi je slyšet polykání. Právě polykání je nejspolehlivější známka, že mléko teče. Některé děti sátko na chvíli přeruší, nadechnou a pokračují, to je normální vzorec „sát – pauza – dýchat“.

Po kojení by mělo být miminko uvolněné, ruce otevřené, často samo pustí prs a usne. Pokud je po hodině kojení stále napjaté, tlačí ručičkami, odtahuje se a pláče, často to znamená, že se sice drží u prsu, ale efektivně nepije.

Kontrola přes pleny je stejně důležitá jako kontrola přes váhu. Počet pomočených plen by měl odpovídat dni věku: první den jedna, druhý dvě, třetí tři, čtvrtý čtyři, pátý pět až šest a od šestého dne šest a více denně. Stolice je první dva dny černá a mazlavá (mekonium), třetí až čtvrtý den zelenohnědá, od pátého dne žlutá, řídká, s bílými hrudkami. Novorozenec může v prvních dnech zhubnout až sedm až deset procent porodní hmotnosti a zpět na ni by se měl dostat do deseti až čtrnácti dnů.

Jak často kojit

Kojení na požádání neznamená kojením na hodinky. V prvních šesti týdnech se intervaly pohybují mezi jednou a půl až třemi hodinami od začátku jednoho kojení k začátku dalšího. Kolem druhého až třetího týdne a pak znovu kolem šestého týdne přichází tzv. růstový skok: dítě se může dožadovat kojení každou hodinu, hlavně večer mezi osmnáctou a dvacátou druhou hodinou. Toto shlukové kojení není známka nedostatku mléka, ale způsob, jak si dítě zvýší tvorbu.

V prvních čtyřech až šesti týdnech se nedoporučuje dávat dudlík ani dokrmovat z lahve, pokud k tomu není zdravotní důvod – dítě si může osvojit jiný způsob sání a přestat správně uchopovat prs. Pokud je dokrmování nutné (například při žloutence nebo nedostatečném prospívání), mělo by probíhat po konzultaci s laktační poradkyní.

Nalitá prsa a bolestivé bradavky

Třetí až pátý den po porodu přichází mléko a prsa bývají nalitá, tvrdá a teplá. Pomáhá kojit častěji, ne méně. Před kojením je vhodné prso jemně zvlhčit teplou sprchou nebo obkladem a rukou odtlačit otok od bradavky (tzv. reverzní tlak), aby dítě mělo co uchopit. Mezi kojením naopak pomáhá chladivý obklad, klidně přes látku.

Bolestivé bradavky se řeší hlavně opravou přisátí. Po kojení je dobré nechat na bradavce zaschnout vlastní mléko, případně použít lékařskou lanolin. Pokud se na prsu objeví bolestivá zatvrdlina, jde pravděpodobně o ucpaný mlékovod – pomůže častější kojení z postižené strany, jemné přiložení dítěte bradou ke zatvrdlině a teplý obklad před kojením.

Pokud se zatvrdlina zvětší, kůže nad ní zčervená do tvaru klínu a přidá se teplota nad 38,5 °C, bolesti svalů a pocit chřipky, jde o zánět prsu. V tu chvíli patří matka k praktickému lékaři nebo do porodnice – kojení se ale nepřerušuje, naopak mléko z postiženého prsu je potřeba dál odvádět.

Kdy volat laktační poradkyni

Laktační poradkyni je vhodné kontaktovat, když:

  • bolest při kojení neustoupí do 48 hodin ani po opravě polohy,
  • bradavky krvácejí nebo se tvoří strupy,
  • dítě nepřibírá – kolem desátého až čtrnáctého dne nemá porodní hmotnost,
  • počet pomočených plen je nižší, než odpovídá věku,
  • není slyšet polykání, přisátí neustále cvaká,
  • dítě je nadměrně spavé a budí se jen obtížně,
  • bradavka zůstává bílá i po skončení kojení (může jít o vazospasmus),
  • v ústech dítěte i na prsou se objeví bílé povlaky a pálivá, bodavá bolest (možná kandidóza),
  • matka užívá léky nebo má zdravotní stav, u něhož je potřeba kojení posoudit.

Laktační poradkyně pracuje v domácnosti matky, sleduje jedno celé kojení, zváží dítě před ním a po něm a podle toho upraví polohu. V Česku jsou poradkyně sdružené v profesních asociacích a řada jich má mezinárodní certifikaci IBCLC. První návštěva se obvykle platí ze svého; některé poradny ji nabízejí i v rámci poporodní péče.

Kojení se nejrychleji upraví v prvních dvou týdnech, kdy se tvorba mléka teprve nastavuje. Čím dřív se problém pojmenuje, tím méně kroků je potřeba k nápravě.

Foto: Blond Fox / Pexels

Reklama

SPOJÍMESE.cz


POŽÁDAT O POMOC


Jste v nouzi? Požádejte si o pomoc na Spojimese.cz, kde online spojujeme dárce a samoživitele.

  • Zaslání finanční částky na účet samoživitele.
  • Doručení potravinové nebo drogistické pomoci.
  • Materiální pomoc, oblečení, obuv a pod.

Požádat o pomoc